JARNÍ BRIGÁDY

Členové komise pro životní prostředí se s dalšími pomocníky na jaře několikrát sešli, aby uklidili odpad v okolí Ostopovic. Brigády se konaly v dubnu a opět se v přírodě našlo mnoho pohozených věcí. Uklizena byla necelá tuna odpadků. V rámci brigád také probíhala úprava okolí výletiště U Tří bříz. Zde pod taktovkou komise pro kulturu a spolkovou činnost. Na výletišti jsme pak začátkem května opravili povrh betonové ,,taneční“ plochy a přístřešek pro kapelu. Děkujeme všem zúčastněným za pomoc!

Jaroslav Šebánek

FARMÁŘSKÉ TRHY A BLEŠÁK

V dubnu a květnu se po covidové pauze konaly farmářské trhy. V květnu jsme také uspořádali první ostopovský blešák. Dvacítka trhovců přijela se svými produkty nebo výrobky na oba termíny. Účast prodejců na blešáku byla zpočátku komorní, ale chtěli bychom tuto akci pořádat pravidelně. Pokud blešák lidi zaujme, tak i ve vlastním termínu mimo farmářské trhy. V květnu atmosféru trhu doprovodily svými vystoupeními žákovské orchestry ZUŠ Střelice pod vedením Jana Galii. Další termíny jsou vypsány na podzim, a to 7. října a 25. listopadu.

Jaroslav Šebánek

POHÁDKOVÝ LES 2023

Naše obec se první červnovou neděli proměnila v království obklopené pohádkovým lesem. Jeho tajemnou vstupní bránou vešlo bezmála 170 odvážných dětí s doprovodem a vydalo se na stezku plnou úkolů, dobrodružství a setkání s pohádkovými bytostmi.

Děti prošly provazovým bludištěm, pomáhaly Popelce s tříděním luštěnin, prokázaly svoji šikovnost v boji s drakem či při skoku v pytli a pirátům pomohly najít zlatý poklad. Zkouškou odvahy byl průchod temným tunelem, za kterým si s loupežníky vyzkoušely střelbu ze vzduchovky na terč, svoji chytrost využily při řešení úkolů a při poznávání rostlin za přítomnosti lesních vil.

A protože byly děti velmi šikovné, překonaly všechny nástrahy a uhádly pohádkovou tajenku, čekala je v cíli zasloužená odměna i zábava. Skákací hrad, malování na obličej, jízda na koníkovi – to vše bylo možné si v cíli U Tří bříz užít a občerstvit se limonádou, špekáčkem či palačinkou. Na své si přišli i milovníci cukrové vaty a ani dospělí účastníci nepřišli zkrátka.

Počasí vyšlo také pohádkově a celá akce se vydařila. Děkujeme všem bytostem, které nám pomohly Pohádkový les uspořádat!

Za KuK Ilona Paulíková

PLESOVÉ DOSTAVENÍČKO 2023

Příchod jara si letos dával načas, a tak jsme se ho snažili povzbudit a nalákat do jídelny ostopovické školy, která se v úterý 4. dubna proměnila ve velikonoční dílnu. Naše oblíbená floristka Jana Odrazilová nás v ní inspirovala k tvorbě svěží jarní a velikonoční dekorace a pod rukama účastníků a účastnic vznikly opravdu originální kousky.

Na své si přišly nejen dívky a ženy, ale i přítomní chlapci a pánové. Viktor Bečka připravil zásobu vrbového proutí a instruktáž k pletení tradiční velikonoční pomlázky. Techniku pletení si poprvé vyzkoušely i některé z nás a úspěch mělo i pokračování tohoto kurzu u hostů restaurace Na Šenku.

Děkujeme všem, kteří se postarali o skvělou atmosféru velikonoční dílny – lektorům, účastníkům. Dík patří panu řediteli Juráčkovi za poskytnutí prostor, paní Lence Balážové a Hance Břenkové za přípravu lahodného občerstvení a následný úklid našeho tvoření.

Ač na tento den připadlo Šedivé úterý, bylo to naše krásně barevné a veselé. A jen doufáme, že takové byly i vaše Velikonoce!

Za KuK Ilona Paulíková

PÁLENÍ ČARODĚJNIC

Dostaveníčko si letos dali malí čarodějové, čarodějky, jejich příbuzní a známí v areálu naší sokolovny v neděli 30. 4., v předvečer filipojakubské noci. Nezbytným doplňkem pro „průlet“ čarodějnou stezkou, která na účastníky sletu čekala, bylo koště. Ti, kteří ho nevyužili k dopravě na místo, si ho mohli vlastnoručně nebo s pomocí svého doprovodu vyrobit hned při vstupu. Na čtrnácti stanovištích stezky plnily děti znalostní a pohybové úkoly, které je dovedly k odhalení tajenky v cíli.

Malí čarodějové, jak znělo i řešení tajenky, byli za její rozšifrování odměněni sladkou havětí a pavučinou, alias želatinovými bonbóny a cukrovou vatou. Žízeň mohli na čarodějném baru uhasit speciálními míchanými nápoji s netradičními názvy Gargamel, Popelka nebo Harry Potter, hlad zase nad ohněm opečeným špekáčkem.

Hranice, kterou připravili stárci, úspěšně vzplála a její ochrannou moc před zlými silami posílili zpěvem a hrou na hudební nástroje osvědčení hudebníci. Posezení to bylo příjemné, i počasí nám nakonec docela přálo, a celá akce se vydařila.

Za KuK Ilona Paulíková

JARNÍ ZÁJEZD ZA POZNÁNÍM

Ve čtvrtek 18. 5. 2023 se uskutečnil jarní poznávací zájezd, tentokrát na zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou a do jejich okolí. Zámek je nádherný, jeho zahrada ve francouzském a anglickém stylu též, průvodkyně byly na vysoké úrovni, takže si všichni odnesli pěkný zážitek.

Po obědě v místím hotelu následovala prohlídka kozí farmy DORA v blízkých Ratibořicích. Byla s výkladem, byla poučná a byla vyšperkovaná možností ochutnávky a zakoupení produktů, které zde vyrábějí.

Pak už následoval zlatý hřeb dne, a to návštěva vinárny u pana Matouše v Olbramovicích. Ochutnávka vín se slovním doprovodem samotného vinaře byla jako vždy hodně zajímavá. Po příchodu harmonikáře došlo na zpěv i tanec. Čas ovšem rychle ubíhá a všechno má svůj konec, takže po nezbytném nákupu a po rozloučení s panem majitelem se jelo domů. Počasí přálo, nálada byla výborná, takže nezbývá, než se těšit na někdy příště.

Za Klub seniorů Rudolf Fanta

OSTOPOVICKÉ HODY 2023

Jako již tradičně koncem června, ke svátku sv. Jana, proběhly i letos v naší obci Mladé hody. Po dlouhých měsících příprav a nácviků se stárci dočkali. V sobotu 17. června proběhla předhodová zábava, na které uvedla přítomné do varu velmi dobře hrající kapela Kulomet. Ve středu 21. června u bytovek na ul. Osvobození byla skácena mája, kterou pak ve čtvrtek stárci za pomoci dobrovolníků z řad obyvatel obce přenesli na sokolovnu. V pátek proběhlo tradiční zdobení a stavění máje, která, byť ne úplně závratně vysoká, ale statná, chvíli odolávala snahám o zasazení do vykopané díry, ve které stárci našli alkoholový pozdrav z minulých hodů, to na posilněnou :).

V průběhu večera, kdy stárci máju hlídali před znehodnocením okolními chasami, stárky vázaly rozmarýny a zpívaly se hodové písně. V sobotu dopoledne byli občané Ostopovic za doprovodu dechové hudby Blučiňáci zváni na hody. Ve 14 hodin se pak vydal průvod obcí, kdy se postupně na jednotlivých zastávkách přidávaly další a další stárky. Letos se účastnilo 8 párů stárků v ostopovických krojích, tzv. bílácích, a 8 párů stárků v kyjovských krojích. S průvodem také šly krojované děti, které si odpoledne náramně užily. U obecního úřadu stárci získali za slib poklidného, avšak zábavného průběhu hodů z rukou pana místostarosty Petra Vlacha hodové právo a pak se celý průvod přesunul, se zastávkou u místní restaurace U Volejníků, na sokolovnu, kde stárci tradičně zatancovali besedu. Večer proběhla hojně navštívená hodová zábava, k tanci i poslechu hráli opět Blučiňáci. Hody slavnostně zakončila v neděli ráno mše svatá u naší kapličky. Děkujeme za pomoc s organizací a už teď se těšíme na další ročník Mladých hodů v Ostopovicích.

Za KuK Michaela Loupová a Radka Dobšíková

Agrofóry Petra Dubjaka jsou oděny do nadsázky a humoru, ale možná jen zdánlivě. Je v nich něco mezi proroctvím, prognózou a věštbou. Snad se těchto vizí nikdy nedočkáme, i když některé nás už plně zasáhly.

AGROFÓRY dlouhodobě vycházejí v oborovém měsíčníku MECHANIZACE ZEMĚDĚLSTVÍ

Alžběta Hanzlová

MOTO OSTOPOVICE

Vážení čtenáři, přinášíme vám ohlédnutí za výstavou motorek, která se konala 28. května na sokolovně. Vyzpovídali jsme Honzu Horáka z motoklubu Brněnští draci. Povídali jsme si o motorkách, motorkářích a lidech.

K tvému motosrazu na ostopovické sokolovně chceme uvést do zpravodaje pár podrobností.

Nenazýval bych to motosrazem, ale výstavou. Ale k tomu se dostaneme.

Pravda, motosraz by vypadal trošku jinak.

Třikrát jsem organizoval motosraz v Miroslavi, všechny akce vždy nakonec doprovázely vzájemné hádky skupin účastníků, které vyústily ve rvačky. Ani hlídkující policie nebyla schopna tomu zabránit nebo to ukončit.

Jak ses k motorkám dostal?

Můj otec mě k tomu od dětství vedl, vozíval mě na Čezetě 125 ze sedmačtyřicátého roku. Mamka sedávala za ním, já na nádrži za řídítkama. A mně se to zalíbilo. V deseti letech jsem už brával bráchovi mopeda a s bratrancem jsme jezdili na Horbaňák řádit. Dokonce jsem se spolužákem vyměňoval dobrodružnou literaturu za benzín z jejich domácích skútrů. V deváté třídě jsme si mohli na základce udělat řidičák na malou motorku a v sedmnácti jsem si udělal řidičák na velkou motorku, to už bylo v učení, kdy jsem jako opravář zemědělských strojů musel mít osvědčení i na traktor. No a to bylo v roce 1968, kdy se dala koupit pětirychlostní 90ka, která mohla jet až stodvacítkou, a to jsem „smazal“ kdejakou „dvěapůlu“. To mně vydrželo do vojny. Pak jsem stavěl barák, v té době už nic do sbírky nepřibylo. V 90. roce se nám otevřel svět. Jeden známý si dovezl rozdělanou cestovní Yamahu XJ 650. Byla to tak lukrativní nabídka, že jsem obratem sehnal peníze a za 40 tisíc jsem si koupil první velkou motorku .

Co jsi s ní po koupi dělal? Daly se upravovat některé součástky z jiných motorek?

Po koupi jsem ji složil. Některé díly jsem musel upravit a použít z jiných motorek, podobné blatníky z Jawy, blinkry. Doplňoval jsem je z toho, co bylo. Na montáž jsem měl k dispozici velký plakát té motorky v řezu. Dál jsem pak stroj vylepšoval. Co se dalo odmontovat, to jsem nechal pochromovat.

Jezdil jsi na ní, nebo to byl jen sbírkový kousek do stojanu?

Do 94. roku. V tom roce jsem ale chtěl něco lepšího, jiný známý mi dovezl z Itálie Yamahu FJ 1200. Celou jsem ji rozdělal a složil, ovšem motor mi pomohl kompletovat bývalý závodník Pavel Chmelař. Říkal jsem si, že se takový objem projeví na lepších jízdních vlastnostech, ale nebylo tomu tak. Při velkých rychlostech měla vibrace a nedosahovala pocitu z jízdy jak na předchozí 650ce. Pak jsem se zhlédl ve ,,Fárošovi“ (Honda), to už byl supersport a ten už stál v 95. roce 230 tisíc.

Jak jsi pokračoval s opravami a nákupy motorek v posledních letech?

Plodné bylo pro mne období koronaviru, kdy jsem zrenovoval ostatní motocykly, zmiňovanou 90ku, 175ku, Pionýra a Babetu. Tak jich mám dohromady devět a desátou bych si chtěl ještě pořídit.

Do toho výčtu mi nezapadá ten závodní stroj, cos měl na výstavě.

Toužil jsem mít závodní motorku. Dnes už jsem starší, tak si netroufám na takové jezdit. Jak chodím po těch závodních okruzích, tak jsem se potkal s nějakým Alexandrem Vysloužilem, on i jeho synové jezdili silniční okruhy. A on občas někomu dovezl nějakou starou závodní motorku. A já jsem tu Hondu 350 viděl někde na plakátu. Je podobná jako Jawa, jenže je výkonnější, je to čtyřválec a čtyřtakt. Tehdy se mě ptal, proč nejezdím závodní okruhy. Já na to, že na to nemám motorku, a on: ,,Já ti ju z Itálie dovezu...“ Tak jsem přišel za tisíc euro k rezavýmu vraku s funkčním motorem. Doma jsem od kluků slyšel, co jsem si to dovezl za ,,šrot“. Do šroubku jsem ji rozmontoval, součástky bylo potřeba pozinkovat, pochromovat, nalakovat. Opět smontování podle plakátu s řezem, včetně finálních doplňků. Doladit barvy a nalepit samolepky a drobnosti. Rok a půl jsem ji skládal, motor zpočátku moc nejel, tak mi ho pomohl seřídit kamarád, který má doma motorovou brzdu a válce na doladění výkonu, kola mi přemontoval jiný kamarád na závodní ráfky a čtyřklíčové brzdy.

Tady na výstavě nevypadala jako rezavý nepojízdný krám. Když jsi ji vezl, charakteristický zvuk motoru byl slyšet přes celou vesnici.

Letos jsem vyhověl prosbě Tomáše Heimerleho a půjčil jsem mu ji na závody v Branné. On žije v Ostopovicích a je stále aktivní. Má terénní crosovou motorku a nyní si koupil cestovní osmistovku Triumph. Tyto závody jsou na pravidelné projetí okruhu, ne na rychlost, i když prvních pět spolu závodí naostro.

Pojďme k místní výstavě motorek. Jak se ti ostopovická výstava líbila touto formou?

Dobrá akce, jen škoda, že se na poslední chvíli nepodařilo nachystat zvukovou aparaturu pro hudbu a rozhovory.

Je šance, že by se taková výstava mohla stát tradicí?

Náš pan starosta se vyjádřil, že by příště znova do toho šel, a já bych byl rád. Mohla by se napravit chybějící hudba, dřív nachystat prostředí.

Jak by ta výstava měla ideálně vypadat?

Větší finanční účast obce, abychom mohli uspořádat více aktivit pro děti. Mohl bych sehnat i kaskadéra.

Pro kaskadéra by se musela udělat krátkodobá dopravní omezení na ulici. Je to dobrý námět k pořádání dalších ročníků. Škoda, že se neúčastnil Daniel Tureček, měl závody. Dan se věnuje motorkám už několik let a je velmi úspěšný mladý závodník. Mohl by také spolupracovat, ale musí se respektovat jeho závodní sezóna. Oslovovali jsme jej před pořádáním výstavy, ale měl program na Slovakia ringu.

Co Ostopovice, kolik je tu závodníků? Máš přehled i o místních motorkářích?

Někteří místní kluci jezdili na pionýrech na různých okruzích, Krumlov, Ořechov, Znojmo, Břeclav. Ivan Meloun jezdí přírodní okruhy, dvěstěpadesátky i třistapadesátky, s motorkou Ducati, měl ji i na výstavě, ale má doma i rozdělanou Yamahu. Závodník Tomáš Heimerle, toho jsem sponzoroval, pomohl jsem mu v sezóně, kdy pak byl mistr republiky, koupil jsem mu sadu závodních pneu. A v Nebovidech bydlel závodník Quirenz, on měl upravenou dvěstěpadesátku, Jawu a Yamahu dohromady, ale vyhrával i ve třídě 350. Synové mi jeho trofeje darovali do sbírky. Dalším místním hobby závodníkem na přírodních okruzích je Petr Šulc.

Co bys na závěr vzkázal čtenářům?

Kdo fandí motorkám, je stále mlád, má cíl, nebo lépe řečeno nestárne. Motorkáři fandí rockové muzice, při tom se taky nestárne. Vzkaz rychlým silným osobním automobilům, aby s motorkami nikdy nezávodily, nemají na to. Aby se řidiči při vjezdu na silnici vyšší třídy řádně rozhlédli, nejvíce havárií je kvůli nedání přednosti v jízdě. V budoucnu bych chtěl vytvořit ucelený dokument, mám spoustu videomateriálů ze všech možných akcí, mám kartotéku akcí, spoustu výstřižků z novin a motorkářskou kroniku. Jana Horáka se ptali

Jaroslav Šebánek a Petr Dubjak