Ratajský Klub čtrnáctka je proslulou Mekkou pro výstavy českých i světových kreslířů humoru,
kterou svým způsobem zaštiťuje
Česká Unie Karikaturistů. Jsem potěšen a vděčen, žejsem mohl být na chvíli součástí tohoto
společenství a mohl zde vystavovat.
Před budovou penzionu a Klubu mě Vít Hrabánek představil a Ota Kmínek vernisáž
zahájil vtipnou zemědělskou písní. Poté jsem uvnitř Klubu všem promítl a přednesl svoji
prezentaci CESTA KRESLENÍ, která mě provází
a postupně dovedla až k současné podobě AGROFÓRŮ.
"Ti, kdo náš časopis odebírají pravidelně jistě vědí, že v každém čísle přinášíme vtip od našeho spolupracovníka Petra Dubjaka. S Mechanizací zemědělství spolupracuje od roku 1998, od roku 2000 kreslí vtipy pravidelně každý měsíc a za tu dobu jich vytvořil téměř tři stovky. A protože jeho díla jsou vždy pěkně provedená a promyšlená (někdy až tak, že je třeba déle podumat, aby se na smysl vtipu přišlo), stojí určitě za výstavu. Petr Dubjak jich realizoval již několik a ta poslední proběhla počátkem září v Ratajích nad Sázavou v Klubu Čtrnáctka.
Klub Čtrnáctka je známý řadě kreslířů a těch, kteří se o jejich tvorbu zajímají. Ač jde o velmi malé výstavní prostory svá díla v něm předvedli i všichni známí ilustrátoři a karikaturisté. Jak Petr Dubjak říká, obdivuje talent těch, kteří pomocí několika jednoduchých čar dokáží přesně vystihnout postavu, její pohyby i náladu. On sám má se svými vtipy více práce. Obvykle kresby zahajuje náčrtky tužkou, poté vytahuje obrysy tuší, a nakonec v počítači vše vybarvuje. Někdy si pomůže i fotografií pro doplnění pozadí či zobrazované situace.
A kde sbírá nápady? Na to není přesná odpověď, nakonec každá tvůrčí činnost má své chvilky kdy se rozumové plánování snoubí s někdy i náhodnými myšlenkami. A hlavní je, že studnice nápadů zatím nevysychá.
Petr Dubjak začal s kreslením už na základní škole, poté pokračoval na strojní průmyslovce a pak i na VUT v Brně. Jeho kresby byly v té době určeny hlavně pro jeho zábavu a občas je prosadil i do některých tištěných periodik. Situací, která jej nasměrovala k jeho následnému profesnímu působení byla diplomová práce na téma Design traktoru a konstrukce karosérie. V ní skloubil své technické znalosti získané při studiu s tím, co ho vždy bavilo, tedy s kresbou a grafickými návrhy. A toho už se poté držel celý život. Působil ve vývojovém týmu Zetoru jako karosář, pak i designér a z jeho tužky i 3D modelů vyšlo několik modelových řad traktorů vyráběných od devadesátých let minulého století až do současnosti. A protože design motorových vozidel je úzce spjat i s ergonomií věnoval se i této problematice dokonce ji na VUT v Brně přednášel, neb v tomto oboru absolvoval předtím na ČVUT v Praze postgraduální studium.
V současné době je Petr Dubjak aktivním důchodcem a kreslení vtipů pro Mechanizaci zemědělství je stále jeho koníčkem. Tak doufáme, že mu tato záliba ještě dlouho vydrží."
Poslední letošní vernisáž jsme zaměřili na rolnický charakter kraje kolem řeky. Tak se totiž v Ratajích vždy říkalo řece Sázavě. Naším vzácným hostem byl tentokrát brňák Petr Dubjak. Skvělý, veselý člověk, skoro odchovanec brněnského Zetoru. Ten se ve své práci věnuje agrofórùm. A musím říct, že velmi zodpovědně. No, dovedete si snad představit vepře domácího, řídícího vrtulník, a rozprašujícího svoji vlastní... no... kejdu přes vrtuli po polích? Tedy já ne. Až do momentu, kdy jsem to viděl výtvarně ztvárněné (no to je hloupý obrat, tedy nakreslené, člověk se k těm frázím neustále vrací...) v podání Petera Dubjaka. Výstava je to natolik zajímavá, že na ni stále ještě chodí lidé.
