PETR DUBJAK O MNĚ | AKTIVITY PROJEKTY VÝSTAVY PUBLIKACE | FOTKY KRESBY DESIGN AGROFÓRY

OZ 24/1

ZPRAVODAJE 2024      1    2    3    4          24/1 v .pdf
ROČNÍKY   2021   2022   2023   2024   2025

Babské hody

Po vánoční pauze jsme se znovu pustily do dalšího nacvičování na podzimní Babské hody. Besedu máme téměř sestavenou a vyzkoušely jsme si ji zatancovat i v sále sokolovny, kam jsme pozvaly Petra Dubjaka, aby nám na památku vyfotil pár fotek. Několik z nich můžete vidět pod tímto textem.

Jako součást přípravy na Babské hody se společně učíme o tom, jak ostopovický kroj vypadá, jaké má části a jak se váže na hlavu stárky šátek, který je momentálně díky výpadku výroby nedostatkovým zbožím nejen v Ostopovicích, ale na celé Moravě. Pro některé z nás jsou to úplně nové informace a máme radost, že se tímto způsobem rozšiřuje povědomí o folklóru v naší obci i na Brněnsku.

Michaela Loupová

Oslava MDŽ

Opět povedená akce v Restauraci U Volejníků. Předseda Klubu seniorů Viktor Bečka oslavu zahájil uvítáním všech účastníků a svátečním blahopřáním. Pak představil aktuální program Klubu pro nadcházející údobí. Následně pánové všem zúčastněným ženám popřáli osobně a předali jim růži. Pak se povídalo, zpívalo, tancovalo… Beseda se staršími občany spojená s oslavou MDŽ.

Do sálu restaurace U Volejníků se dostavili přihlášení zájemci se na besedu dostavili přihlášení zájemci a členové výboru Klubu seniorů Ostopovice. Beseda měla dvě části, v první nás místostarosta Petr Vlach zajímavě seznámil s řadou stavebních záměrů obce, případně krajských nebo celostátních dopravních akcí, které se obce budou citelně týkat.

Ve druhé části besedy pokračovala volná debata po skupinkách zájemců nad přinesenými historickými fotografiemi z obce. Předseda Klubu Viktor Bečka také s radostí přijal od pozvaných seniorů fotografie z historie školy pro připravovanou výstavu v rámci LOUČENÍ S BUDOVOU ŠKOLY. Nedílnou součástí besedy bylo přání seniorkám k MDŽ.

Ohlédnutí za plesovou sezónou

Ples seniorů

Boží prozřetelnost

Mnich jménem Serafinus prosil velmi naléhavě ukřižovaného Krista o možnost zaujmout jeho místo na kříži, protože chtěl zakusit a plně s ním sdílet utrpení, které prožíval. Jednoho dne byl tedy na kříž přijatý, ale pod jednou podmínkou. Pán Ježíš mu řekl: „Musíš mlčet!“ Serafinus byl jako mnich zvyklý na přísnost a mlčení, podmínku přijal a slíbil, že bude mlčet. Kristus tedy sestoupil z kříže a na jeho místo vystoupil mnich Serafinus.

Do kostela přišel bohatý podnikatel, aby se pomodlil a poděkoval za bohatství, které poctivou prací nabyl. Když klečel a modlil se, vypadla mu z kapsy peněženka plná bankovek. Vstal, odešel a Serafinus, který ho chtěl upozornit na ztrátu, si vzpomněl na slib, musel tedy mlčet. Za chvíli se před kříž postavil bezdomovec, modlil se, ale zrak mu padl na peněženku, vzal ji, dal do kapsy a odešel. Serafinus mu chtěl říci, že peněženka patří někomu jinému, ale měl slib mlčení, tak musel mlčet.

Po chvíli přišel mladý muž, zbožně si klekl před kříž, modlil se a prosil o ochranu, protože se chystal na dalekou cestu. Do tichého kostela se náhle vrátil již zmíněný podnikatel s policejním doprovodem, protože předpokládal, že zde peníze mohl ztratit nebo mu je ukradl někdo v kostele. Jediný přítomný byl v tuto chvíli právě klečící mladík. Policisté ho zatkli a vyváděli ho z chrámu. V té chvíli už Serafinus nemohl mlčet, porušil slib a vykřikl: „Je nevinný!“

Úlek a zděšení přítomné vyděsilo. Mrtvý z kříže mluví, aby zachránil nevinného člověka, protože díky tomuto svědectví mladý muž unikl podezření z krádeže. Policisté případ dále nevyšetřovali. Po výpovědi mnicha z kříže našli a zatkli bezdomovce, který peněženku s penězi vzal. Vrátili ji i s celou hotovostí podnikateli. Mladý muž se vydal na dalekou cestu, vše bylo vyřešeno.

Večer přišel Kristus se smutnou tváří a přísně pokáral Serafina: „Tvoje služba opravdu nebyla dobrá.“ Serafinus se udiveně zeptal: „Ale proč, Pane?“ „Řekl jsem ti, abys mlčel.“ Mnich však vysvětloval: „Dával jsem věci do pořádku, aby bylo všechno spravedlivě vyřešeno.“

Kristus mu však řekl: „Ne, Serafino, tvým úkolem bylo mlčení, slíbil jsi mi to. Místo toho jsi změnil moji vůli. Ten bohatý podnikatel se chystal s penězi udělat veliký podvod, přinutil jsem ho, aby o ně přišel. Bezdomovec je potřeboval, aby je použil k záchraně nemocného kamaráda.

Mladý muž, který byl chycen, by byl několik dní vyšetřován na policii, zmeškal by letadlo, které havarovalo, a tak by si zachránil život. Drahý Serafino, všechno jsi zkazil, nejsi schopný být na mém místě. I když jsi mnich, považuješ se za pokročilého v duchovním životě, moje prozřetelnost vede lidské osudy lépe než ty, i když se zdá, že v reálném čase nejsou spravedlivé.“ Hledejme moudrost! My, současní lidé, jsme sběrateli zážitků, vizí, předvídání budoucnosti, kterou hledáme ve vlastním úsudku. Věrnost každému okamžiku našeho života modeluje naše výsledky. Rádi opouštíme ticho, takové zvláštní NIC, které je však kolébkou naší budoucnosti.

Marie Kubová

„NĚCO“ v údolí Šelše

Až nyní se veřejně svěřuji s rok starou událostí, kdy jsme byli svědky příletu, pobytu a odletu neznámého tělesa do oblasti údolí Šelše. Objekt se vyznačoval nezvyklým tvarem, který se postupně měnil, zelenou barvou, a hlavně překvapivým chováním. Událost se stala 24. ledna 2023. Samotný pobyt tělesa v tomto prostoru se odehrál odpoledne, přibližně od čtyř do půl páté hodiny.

V té době bylo naše typické zimní počasí – relativně teplo a beze sněhu. Jev se odehrál na pozadí podvečerní polojasné oblohy, v koruně stromu a na travnaté zemi a pak dál až v prostoru nad torzem bývalého divadla. Bylo bezvětří a nikde nikdo.

Bohužel jsme nemohli úkaz vyfotit ani nafilmovat, tak veškeré snahy o sdělení emocí ze zážitku se setkávaly s pochopitelnou nevěřícností, od přátel až po odborné kruhy, kam jsem se také s oznámením obrátil. O tom všem podrobněji dál.

Přílet

Z procházek po okolí se pravidelně zastavuji u kamaráda, který má na protějším svahu údolí chatku. V ten den sedíme jako obvykle pod pergolou u chatky a probíráme běžné věci, povídáme si a najednou vidíme, jak se z oblohy, přibližně směrem od bohunického sídliště, pomalu snáší zmíněné těleso. V této fázi mělo tvar nepravidelně silného písmene S. Lépe představitelné je přirovnání k velkému mořskému koníku. Podle velikosti stromů, nad kterými se pohybovalo, odhaduji výšku letu přibližně 40 metrů nad zemí. Velikost přibližně 1,5 až 1,8 metru. Poté se těleso roztáhlo do tvaru celty s mírně zaoblenými rohy a přistálo do větví protějšího ořechu.

Pobyt ve stromu a na zemi

Zpočátku jsme z toho měli legraci, ale začala převažovat zvědavost. Rozhodli jsme se jít se podívat blíž, co to vlastně přistálo. Přiblížili jsme se přibližně o třicet metrů a těleso se začalo ve stromu pohybovat. V tom okamžiku jsme ztuhli… strach a mrazení nás vrátily zpět k chatce a odtud jsme situaci nadále pozorovali. Byli jsme z průběhu chování tělesa tak vyděšení a ztuhlí, že nás ani nenapadlo jev zaznamenat. Současně nás pohyb tělesa ve stromu fascinoval. Objekt měnil tvar, prostupoval drobným větvovím, v poslední chvíli na stromu se schoval za jednou silnou větev. Co se dělo, trvalo přibližně deset minut. Následně těleso opět změnilo tvar, roztáhlo se na rohatou plachtu s dovnitř prohnutými okraji, něco jako poletucha, a sneslo se ladně k zemi. Veškerý pohyb byl celkově plynulý, přesto doprovázený viditelným chvěním, vibracemi. Při dosednutí na trávu pod strom se to sbalilo do kopule, vibrace neustávaly.

Přelet

Uběhlo přibližně patnáct minut našeho bezeslovného úžasu. Těleso se opět vzneslo a přeletělo od nás dál nad křovím u studánky, přistálo tam na palouku vedle cesty směrem k tunelu pod násypem, mezi ovocné stromy. Sbalilo se opět do tvaru kopule. Nechápali jsme, jak se vznáší, nebylo viditelné žádné mávání. Nechápali jsme ani, co na zemi vyhledává.

Odlet

Ovšem nejvíce nás fascinovala poslední fáze výskytu objektu. Těleso se z paloučku opět zvedlo v podobě celty a přemístilo se letem nad stromy přibližně do prostoru nad planinou divadla. Tam se naposledy přetransformovalo na svislý aerodynamický tvar připomínající staženou chobotnici. Pocitově neuvěřitelnou rychlostí odletělo vzhůru a zmizelo v obloze.

Závěr

  • Paradoxem bylo, že údolí Šelše je místo, kam se často chodí na procházku, venčit psy, ale v tu dobu tudy nikdo nešel. Tím jsme oba byli jediní svědci.
  • Ani to nebyl jev vnitřního zjevení nebo dokonce výmyslu, viděli, prožili jsme to dva.
  • Rozdíl pak nastal v následných postojích k prožitému jevu. Já jsem se se zážitkem všude možně pochlubil a neustále se mi v mysli vrací, často na ta místa chodím, hledám bezúspěšně nějaké následky. Kamarád to v sobě ihned uzavřel prohlášením: „Bylo to zelené a živé a nechci o tom už nikdy mluvit.“
  • Pochopitelné jsou i reakce těch, kteří můj příběh vyslechli. „Nevyfotili jste, nenatočili jste, nevěříme!“ A to mě trápí.
  • Samozřejmě viděný jev vyvolává řadu otázek, na které nejsou důvěryhodné odpovědi. Co to bylo? Odkud to přiletělo? Jaká hmota se mohla takto „nepozemsky“ chovat? Jaká energie je schopna pohánět zřejmou antigravitaci? Proč se ve světě poslední dobou množí výskyty podobně nevysvětlitelných jevů? Zajisté vyplouvá s otazníkem na mysl i mimozemský původ nebo neznámá aktivita technologicky vyspělých mocností. Nevím, neví se, těžko říct.
  • Nad tím vším stále setrvává moje stoprocentní pravdivost události.

M.R. a P.D.

Kulečníkový turnaj

Vánoční turnaje v kulečníku jsou v restauraci Na Šenku léta velmi oblíbené. Celodenní klání účastníků jednotlivých postupových kol je až do finální pozdní noci velmi napínavé. Stejně tak diváci své favority povzbuzují a radují se z dílčích výsledků. Samozřejmě vítězové jsou na závěr turnaje oslavováni.

Letošní vítězové: 1. Tomáš Jeřábek (vpravo), 2. Patrik Štoček (uprostřed) a 3. Martin Vyplašil